PŘÍBĚH KAMENE 

Expozice nabízí návštěvníkům deset tematických zastavení, která vypráví „příběh“ kamene od jeho nejstarších dějin po období novověku. Kámen je zde představen ve třech základních formách: jako hornina, poté opracovaný do podoby nástroje a nakonec přetvořený v umělecké dílo.

Archeologická část expozice se věnuje kamenným nástrojům ze sbírek muzea, a to od jednoduchých valounových artefaktů až po precizně provedené kusy, dokládající zručnost našich předků. Své místo zde nalezl i keltský monoxyl, který byl objeven v roce 1999 u břehu mohelnického jezera. Tato ručně dlabaná loď z mladší doby železné (400 až 50 př. n. l.) je zhotovena z asi 200 let starého dubu a mezi dalšími exempláři nalezenými na našem území patří k nejstarším. Část expozice, vytvořená ze sbírky lapidária, prezentuje kamenné sochy, reliéfy či architektonické články od doby románské po baroko. Prohlídku vystavených exponátů zpříjemní návštěvníkům několik interaktivních „koutků“, v nichž si mohou děti i dospělí ověřit nabyté poznatky.

Sekera z doby kamenné

Kamenná sekera nalezená v roce 1929 v poli u Bystročic patří k největším exponátům svého druhu, které se nám dochovaly až do dnešních dní. Ve své době musela být vysoce ceněna. 

Nástroj je vyroben z jadeitu. Surovina na jeho výrobu pochází z dílen na svahu hory Monte Viso, která se leží poblíž francouzsko italských hranic. Sekera je dokladem obchodních vztahů mezi našimi kraji a územím severní Itálie, které od sebe dělí osm set kilometrů. 

Příběh kamenné sekery

Kamenná deska se znaky Švédského království a Arcivévodství rakouského

Památka na okupaci Olomouce švédskou armádou (1642-1650). Kamenná deska s vytesaným znakem Švédského království a monogramem CRS (Christina Regina Scueciae = Kristina královna Švédska) byla osazena na takzvanou Dolní bránu v ústí dnešní Laffayetovy ulice.

Příběh kamenné desky