Olomoucký Příběh kamene zahajuje novou sezónu

28. 04. 2023

Již deset let mohou turisté a obyvatelé Olomouce obdivovat stálou expozici Vlastivědného muzea v Olomouci Příběh kamene. V pondělí 1. května 2023 se výstava opět, po sedmi měsících zimního spánku, otevře návštěvníkům.

Expozice geologie, archeologie a lapidária Vlastivědného muzea v Olomouci, kterou najdeme v barokních sklepních prostorách paláce bývalé jezuitské univerzity na Denisově ulici č. 30, otevřela poprvé své brány návštěvníkům v roce 2013. Od té doby prošla poměrně výrazným vývojem. V současné době mohou návštěvníci na deseti tematických stanovištích obdivovat keltský monoxyl, kovové nástroje a především kámen, který je zde představen v různých formách: jako hornina, poté opracovaný do podoby nástroje, a nakonec přetvořený v umělecké dílo.

V části věnující se geologii města Olomouce a okolí se mohou návštěvníci seznámit s množstvím rozmanitých hornin, zkamenělin, rud a minerálů, které se v této oblasti vyskytují.

V archeologické části výstavy najdou návštěvníci kamennou sekeru nalezenou v poli u Bystročic, která patří k největším exponátům svého druhu, které se dochovaly do současnosti. Nástroj je vyroben z jadeitu. Surovina na jeho výrobu pochází z dílen na svahu hory Monte Viso, která leží poblíž francouzsko-italských hranic. Sekera je dokladem obchodních vztahů mezi našimi zeměmi a územím severní Itálie, které od sebe dělí osm set kilometrů.

Své místo ve stálé expozici nalezl i keltský monoxyl, který byl objeven v roce 1999 u břehu mohelnického jezera. Tato ručně dlabaná loď z mladší doby železné (400 až 50 př.

l.) je zhotovena z asi 200 let starého dubu a mezi dalšími exempláři nalezenými na našem území patří k nejstarším. Nákladní nebo kupecká loď mohla nést tři osoby a až 800 kilogramů nákladu. Vody řeky Moravy brázdila v období osídlení Moravy Kelty.

Mezi nejhodnotnější artefakty lapidária, které mohou v dnešní sbírce návštěvníci expozice Příběh kamene obdivovat, patří např. jedny z nejstarších dochovaných božích muk na Moravě, které původně stály na spojovací cestě z Nového Světa do Hodolan a připomínaly vraždu Adama Štolbašského z Doloplaz.

Dalším vzácným architektonickým dílem je Kamenná deska s vytesaným znakem Švédského království jako památka na okupaci Olomouce švédskou armádou v letech 1642-1650.

Z období kolem roku 1690 pochází pískovcová socha se zbytky zlacení zobrazující svatého Mořice. Zobrazuje světce jako vojáka majícího přes brnění plášť sepnutý na prsou sponou a na hlavě mitru.

I když je expozice Příběh kamene zpřístupněna veřejnosti deset let, samotná sbírka kamenných soch a architektonických článků se začala utvářet mnohem dříve. Již koncem 19. století byly v městském historickém muzeu postupně shromažďovány různorodé doklady architektonického a sochařského vývoje na území města Olomouce. Cenné skvosty stavařského umění, které převážně v důsledku stavebních oprav historických objektů či jejich zániku nemohly zůstat na svém původním místě, bylo třeba zachránit pro budoucí generace.

Expozice Příběh kamene bude pro návštěvníky otevřena každý den kromě pondělí v čase 10-18 hodin až do konce září 2023. Samostatné vstupné do lapidária činí 20 Kč pro dospělého, 10 Kč pro děti a seniory. Pokud zakoupíte vstupenku na jakoukoli výstavu v hlavní budově Vlastivědného muzea, máte vstup zdarma.

Pozn. Ve státní svátky dne 1. 5. 2023 a 8. 5. 2023 bude Vlastivědné muzeum v Olomouci, včetně expozice Příběh kamene, mimořádně otevřeno i v pondělí.

Kámen se rodí, proměňuje a zaniká, stejně jako člověk.

Kámen má různou podobu a vlastnosti, stejně jako člověk.

Kámen by mohl vyprávět, kdyby měl ústa, stejně jako člověk.

Podrobnější informace podá

Mgr. et Mgr. Silvie Novotná

historička umění

e-mail: novotna@vmo.cz

tel: 585 515 144